Stavební parcela st. 1, dům čp. 11 — přehled toho, co o hlavním statku a jeho obyvatelích v letech 1772–1930 dokládají matriky farnosti Pošná, stabilní i josefínský katastr, zemské desky, berní rula, pozemkové knihy, sčítání lidu 1921, dobový tisk a písemnosti velkostatku Březina–Zahrádka.
Ostatní domy vsi → mapa Zahrádky Tato stránka je věnována dvoru čp. 11. Dějiny dalších domů (čp. 1–10, 15, 20, 28 a postupně dalších), jejich držitelé z pozemkové knihy 1826–1875, obyvatelé z matrik a sčítání 1921 a ves po roce 1945 jsou na interaktivní mapě vsi.Nejdůležitější závěr dosavadního výzkumu se týká samotného označení statku.
1je číslo stavební parcely — černé číslo na císařském otisku stabilního katastru z roku 1829.
11je číslo domu — indikační skica u téhož areálu uvádí „N. 11. Dom:“ a matriky píší N11 nepřetržitě od 27. 5. 1772.
Formulace „statek č. 1“ je tedy správná pro pozemek, ale doklad, že by dům býval čp. 1 a později byl přečíslován, neexistuje — a přímé prameny tuto hypotézu nově vyvracejí textově i prostorově. Historické N1 byl jiný, rustikální dům: kupní smlouva Josefa Franíka z roku 1813, narození 1820 a 1849 i sňatek 1868 v něm dokládají selský rod Fraňků a list A04A indikační skici jej zápisem „N. 1. Franek Joseph“ klade na stavební parcelu 29 — dnešní st. 29/1 s čp. 1, zhruba 180 metrů od cílového dvora. Na jedné matriční dvoustraně roku 1868 stojí N1 a N11 vedle sebe jako dvě různé adresy. Vedle hlavního areálu stála samostatná hospodářská budova na stavební parcele st. 2.
Na indikační skice je u statku přípis čitelný jako „Čapek Joseph“, pod ním zřejmě „Herrschaft“ — doklad vlastnické vazby na majitele panství Josefa Čapka (1821–1839), nikoli důkaz, že v domě osobně bydlel.
Dnešní evidence tuto identitu potvrzuje přímo: RÚIAN vede adresu Zahrádka 11 k parcele st. 1 (3 543 m², zastavěná plocha a nádvoří) a ke stavebnímu objektu čp. 11 — od 2. 6. 2022 evidovanému jako rodinný dům se zastavěnou plochou 304 m². Polygonová vrstva navíc ukazuje, že čp. 11 je dnes přiřazeno jedné podélné budově v severozápadní části dvora, nikoli všem hospodářským hmotám na st. 1.
Nově nalezený doklad před stabilním katastrem: josefínský katastrální operát vede Zahrádku po domovních číslech a cílový záznam označuje přímo „Panský dvůr N. 11 zahrádecký“; sousední záznamy N9–N13 potvrzují pořadí a nezávislá kniha má pro N11 samostatný oddíl s ročními urbálními povinnostmi. Katalog operát datuje 1788–1866 s pozdějšími doplňky — bezpečné je, že N11, Zahrádku a panský dvůr spojuje už tato vrstva, o čtyřicet let starší než mapa z roku 1829.
Lokální zarovnání dnešních polygonů RÚIAN na císařský otisk (podle čtyř rohů st. 1 a rybníka 21, zbytková odchylka 2–8 m) klade dnešní objekt čp. 11 na severní ze tří růžových stavebních hmot roku 1829 — doklad kontinuity zastavěného místa, nikoli automaticky týchž zdí. Historické N1 je jiný dům: indikační skica jej spojuje se stavební parcelou 29, dnešní st. 29/1 s čp. 1. Tato usedlost je však na skici dokreslena dodatečně — na císařském otisku 1829 ještě chybí a doloženě stojí až na mapě 1878; kde N1 stálo roku 1829, zůstává otevřené.
Každý bod je jeden zápis v matrikách farnosti Pošná s výslovnou adresou Zahrádka N11 / č. 11. Adresní řada nově překročila rok 1880 a sahá souvisle až k roku 1930. Najeďte na bod (nebo na něj přejděte tabulátorem) pro jméno, roli a míru jistoty.
| Rok | Datum | Typ | Osoba / událost | Poznámka |
|---|
Součty nejsou počtem obyvatel: paralelní zápisy téže události se počítají jen jednou, jeden řádek může obsahovat dvojčata, sňatek může mít N11 u obou stran a samotná událost neurčuje délku pobytu. Mrtvě narozené děti z let 1854, 1856 a 1898 jsou zapsány v knize narozených i zemřelých — zde se zobrazují jednou, v řadě narození.
U jediného domovního čísla se za sto padesát let vystřídaly desítky rodin: šafáři, pastýři, panský ovčák, čeledíni, volák, zahradník, posel, děvečka, později nájemník-obuvník, kolář, deputátník, dělníci a kočí. N11 s vysokou pravděpodobností nebylo dědičným selským gruntem, ale vrchnostenským hospodářským areálem se služebním a nájemním bydlením více zaměstnanců dvora a jejich rodin. Tři různé rodné události během šesti týdnů jara 1808 podporují výklad více souběžných domácností a stejná řada pokračuje i po roce 1885 — sčítání 1921 pak dvě souběžné domácnosti zachycuje přímo.
Opakovaně doložené rodiny: Lenzovi (1791–1799, oráč a zahradník Jakub), Hýblovi (pastýř, 1801–1812, možná už od 1800), Junkovi (1814–1819), Moravcovi (1825–1827), Zikmundovi (šafář, 1845–1848), Forelovi (posel, 1854–1857), Milkovi (1860–1861), Fraňkovi (1863–1865), Horníkovi (pastýř, dvě generace, do 1870), Zemiškovi (zahradník, 1871–1874), Bílí (volák, 1875) a Kaňkovi (1878); po roce 1880 Vyhnálkovi, Kejvalovi a Mynáříkovi (čeledíni, 1885), Jenčíkovi (1895), Svačkovi (dělníci, dvě generace, 1896–1921), Kučerovi (1904), Říhovi (1907), Horničkovi (1911) a rodina kočího Háka (1930).
Dvě úmrtí navíc dokládají dlouhé rodinné návaznosti: Kateřina Kaňková, spojená s domem už roku 1878, v č. 11 zemřela roku 1913; Josefa Kejvalová, manželka čeledína doloženého roku 1885, zde zemřela jako vdova roku 1922. Nejdelší doloženou životní dráhu má Josef Sváček: narozen 1868 na Zahrádce v domě N20, roku 1896 dělník v č. 11 (jeho první žena Karolína zemřela téhož roku při porodu ve dvoře Hladov), po mezidobí v Hladově zpět v č. 11 roku 1901 — a roku 1921 tam stojí v čele jedné ze dvou sečtených domácností.
V Moravském zemském archivu se dochoval samostatný sčítací operát Zahrádky (sada PE0584, čp. 1–25) — dříve se zdálo, že se operát vsi nedochoval. Arch čp. 11 zachycuje osm obyvatel ve dvou domácnostech; jako majitel domu je uveden Antonín Homolka, vlastník velkostatku, který mezi obyvateli není. Ves měla toho roku 174 sečtených osob v 25 arších.
| Domácnost | Osoba | Narození | Postavení a povolání |
|---|---|---|---|
| 1. | František Vytiska | 25. 8. 1892 | přednosta domácnosti; zaměstnanec účetnictví velkostatku |
| Kateřina Vytisková | 22. 5. 1892 | manželka; narozena ve Vojslavicích | |
| Václav Kejval | 31. 5. 1913 | syn Kateřiny z dřívějšího vztahu; žák obecné školy v Pošné; narozen na Zahrádce | |
| 2. | Josef Sváček | 15. 2. 1868 | přednosta domácnosti; zemědělský pracovník velkostatku; narozen na Zahrádce (N20) |
| Marie Sváčková roz. Budilová | 19. 1. 1872 | manželka; zemědělská pracovnice velkostatku; narozena v Lukavci | |
| Pavel Sváček | 31. 5. 1908 | syn; zemědělský pomocník velkostatku | |
| Josef Sváček ml. | 2. 4. 1909 | syn; narozen na Zahrádce | |
| Antonie Sváčková | 10. 12. 1911 | dcera; žákyně obecné školy v Pošné; narozena v Pacově |
MZA Brno, sčítací operáty 1921, sada PE0584, snímky 26–27. Jistota vysoká pro dům, počet osob, domácnosti i majitele; u několika detailů přepisu střední (datum narození Josefa Sváčka je na archu překryto revizními opravami a je určeno nezávisle matrikou; rodiště Pavla je čteno pracovně jako Mladé Bříště).
Každý bod je jedna výslovná zmínka pracovní role u N11 (villicus, opilio, bubulcus, arator…). Řádky jsou seřazeny podle prvního výskytu — je z nich vidět, jak dvůr fungoval: vedení, pastva, ovčín, potah, čeleď, na konci 19. století řemeslníci v nájmu a souvislá řada čeledínů, deputátník, dělníci a kočí; sčítání 1921 přidává zaměstnance účetnictví a zemědělské pracovníky velkostatku. Služební charakter domu je tak doložen nepřetržitě od roku 1772 do roku 1930; šafářská role se výslovně vrací ještě roku 1924.
Prázdný kroužek značí nejisté čtení. Zmínka u Matěje Horníka († před 1870) je zpětná — pochází ze svatebního zápisu jeho dcery.
Posloupnost držitelů podle zemských desek a archivního inventáře velkostatku Březina–Zahrádka. Šířky polí jsou schematické, ne úměrné času.
Dvůr byl vrchnostenským majetkem — rozhodující jsou zemské desky a písemnosti velkostatku. Klíčové zápisy let 1543–1664 jsou nyní obrazově ověřeny přímo v deskách zemských (Národní archiv), s kontrolou podle Sedláčkova poznámkového aparátu z roku 1885.
Přímé zápisy zemských desk dovolují nově ohraničit, kdy se pojmenovaný vrchnostenský dvůr na Zahrádce mohl objevit: výčty majetku jej až do roku 1628 nejmenují, roku 1664 už je „dvůr zahrádecký“ uveden výslovně. Vznik či správní vydělení dvora se proto pracovně klade mezi 16. 6. 1628 a rok 1664 — absence ve výčtu ovšem není důkazem neexistence stavby a interval se netýká stáří dnešních zdí.
| Rok | Pramen | Zahrádka ve výčtu | Zahrádecký dvůr |
|---|---|---|---|
| 1543 | věno Lidmily z Nečtin (edice desk, zápis 637) | ves s poddanskými dvory a platem; mlýn pod Zahrádkou | nejmenován |
| 1574 | dělící cedule Housků (DZ 64, fol. A20–A22) | „Ves Zahrádka“ — lidé, platy, dva rybníky, sádka, krčma | nejmenován |
| 1627 | prodej Pechlerovi (DZ 154, B29) | součást statku; úplný přepis výčtu se připravuje | nejmenován |
| 1628 | převod Malovcovi (DZ 297, O10) | uvedena jen jako ves; poplužní dvůr pouze v Pošné | nejmenován |
| 1651 | soupis poddaných podle víry | ves v neúplně dochovaném soupisu chybí | — |
| 1654 | berní rula (Kraj Bechyňský III, s. 904, 910) | pod statkem Březina; 7 rolníků a 1 zahradník | nejmenován |
| 1657 / 1661 | testament Malovce; díl statku Pošné (DZ 261, DZ 113) | kontrolní zápisy k Pošné — Zahrádku nejmenují | — |
| 1664 | desky zemské (DZV 72, reprodukce 473) | rozdělení majetku | „dvůr zahrádecký“ + pole Aulehle — první přímé pojmenování |
Oprava — smlouva z roku 1840 patří k N1, ne k N11: kupní smlouva v pozemkové knize, dříve čtená jako převod „půllánního statku N11“ mezi Václavem a Františkem Francíkovými, má při zvětšeném čtení nadpis „Na půllánní živnost N.° Consc. 1. we wsi Zahrádce pro Františka Fraňka“; rejstřík uvádí „N: C: 1.“ Otec Josef Franěk v ní předává sousední selský dům N1 synu Františkovi (650 zlatých konvenční měny, s výminkou pro otce). Pro panský dvůr N11 tak žádný doklad dědičné selské držby neexistuje: v 19. století byl ve vlastní režii vrchnosti a jeho obyvateli byli zaměstnanci dvora.
Dvůr Zahrádka byl ve vlastní režii vrchnosti, ne v pachtu, souvisle nejméně od roku 1837 do roku 1880 (Sommerova topografie 1842, soudní edikt 1856, schematismus 1880). Velkostatek hospodařil i roku 1886 ve vlastní režii třemi dvory — Březina, Horní Dvůr a Zahrádka; inventář výslovně zmiňuje samostatnou funkci správce dvora Zahrádka. Roční výnos činil 4 254 zlatých.
Deklarovaný celek je 506,05 ha, součet uvedených kategorií jen 494,40 ha — šrafovaný zbytek 11,65 ha bude potřeba ověřit v originálu inventáře.
Schematismy, statistiky a pozemková reforma nově dovolují oddělit tři plochy, které se dříve směšovaly: katastr celé obce, celý velkostatek Březina–Zahrádka a samotný zahrádecký dvůr.
Nejstarší přesná výměra je ze soudního ediktu 1856: statek Zahrádka měl 292 jiter 1482 čtv. sáhů, asi 168,6 ha — 68,5 ha zemědělské půdy, 99,4 ha lesa a 0,70 ha stavební plochy. Rozsah dvora se tedy do roku 1927 téměř nezměnil. Dvůr Zahrádka měl podle schematismů 1881–1902 70 ha zemědělské půdy a roku 1902 už nebyl v režii — byl pronajat „Jul. Roubíčkovi v Zahrádce“. Chytilův adresář 1915 jmenuje správce dvora Josefa Dvořáka, hospodářského příručího a lesního dozorce (bez čísel domů). Pozemková reforma (1927) vedla u režie Zahrádka 72 ha zemědělské a 181,50 ha veškeré půdy; 11,50 ha bylo přiděleno drobným nabyvatelům a 170 ha propuštěno Homolkovým. Schematismus 1933 pak vede dvůr Zahrádka s 60,50 ha opět ve vlastní režii (Březina 194 ha). K podnikům velkostatku patřily lihovar, cihelna, mlýn, pila a hydroelektrárna — prameny je však shodně umisťují do Březiny, ne k N11.
Řada za celou ves (ČSÚ, Historický lexikon obcí; rok 2021 z otevřených dat SLDB za část obce) — nikoli za čp. 11. Starší statistika roku 1862 uvádí 192 přítomných osob. Šrafovaný sloupec je mezilehlý úřední soupis přítomného obyvatelstva z 22. 5. 1947 (123 osob). Rok 2021 s 24 obyvateli je prvním mezicensovým přírůstkem celé řady. Statistický lexikon 1934 vedle vsi jmenuje i samotu Rohovcová Chalupa (1 dům, 4 obyvatelé roku 1930). Najetím na sloupec se zobrazí i počet domů.
Mapy a snímky nově pokrývají místo souvisle od josefského mapování po dnešní ortofoto — a dovolují první pevný závěr o stavebních proměnách dvora.
Hlavní zjištění, nově zúžené z obou stran: císařský otisk 1829 kreslí na st. 1 tři zděná křídla kolem nádvoří — a originální mapa reambulovaná roku 1878 je kreslí stále, bez červeného zrušení či náhradního půdorysu (na sousední parcele 19 je přitom aktualizační zákres dobře viditelný). Nejpozději na snímku z roku 1949 má areál podstatně jinou, protáhlou vícekřídlou podobu. Velká přestavba či zánik starších křídel tedy s největší pravděpodobností spadá do intervalu 1878–1949. Veřejný letecký archiv mezeru nezužuje — katalogový dotaz nad statkem nevrací žádný snímek z let 1930–1948 a audit dobového tisku 1878–1949 nenašel přímou zprávu o přestavbě či požáru čp. 11; jedinou kandidátní stopou zůstávají adaptace hospodářských budov velkostatku 1910–1912 z nekrologu Antonína Homolky, bez lokalizace na Zahrádku. Opačným směrem ukazuje inzerát z roku 1857, podle něhož byly budovy obou statků „většinou nově postavené“; se stejnými půdorysy na mapách 1829 a 1878 to lze sladit jen přestavbou na starých základech, vztažením věty hlavně na Březinu, nebo prodejním přikrášlením. Rozhodnout může soudní odhad budov z 20. 9. 1856. V řadě 1949–2022 se pak mění už jen menší objekty, přístavky a střechy; mezi vrstvami ortofota 2017 a 2019 je zřetelná lokální změna střechy jihozápadního křídla.
Fotodokumentace vznikla podle EXIF ve dnech 4. a 25. 12. 2015, 27. 3. 2016, 5. 11. 2017 a 30. 1. 2018; doplňuje ji geodetické zaměření půdorysů z února 2017. Studie adaptace z roku 2017 (Ing. arch. Jakub Křivan) rozlišují hlavní objekt, sýpku, bývalou konírnu a otevřenou stodolu — jde o názvosloví novodobého projektu, nikoli o doklad historické funkce jednotlivých budov.
Přesný prostorový dotaz do veřejných služeb NPÚ ukázal, že celá st. 1 leží v platném archeologickém území „Zahrádka.“, ID SAS 21475, kategorie ÚAN II — tedy v území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů (středověké a novověké jádro vsi), nikoli s nálezem už prokázaným. Samotný statek přitom není kulturní památkou a neleží v rezervaci, zóně ani ochranném pásmu; nejbližší chráněné objekty jsou kaple s křížem asi 92 m a venkovská usedlost čp. 2 asi 127 m západně. Všech 13 veřejně lokalizovaných dokumentů NPÚ k vsi patří právě jim — k čp. 11 neexistuje ve veřejných vrstvách žádný dokument, což nevylučuje historickou hodnotu ani neveřejnou dokumentaci.
Kondenzovaný výtah z výzkumného spisu; štítek u každé položky udává míru jistoty pramene.
Matriční knihy farnosti Pošná (SOA Třeboň) — co už bylo souvisle prohlédnuto a kolik zápisů N11 každá kniha vydala. Adresní výzkum nyní souvisle pokrývá roky 1772–1937; navazující knihy zatím nejsou veřejné.
Obrazové prameny nyní pokrývají místo souvisle od roku 1783 (podrobněji v oddílu VI):
Modře letecké snímky a ortofota (ČÚZK); katalogový dotaz nad statkem nevrací žádný snímek z let 1930–1948, nejstarší rám je z roku 1949. K tomu pozemní fotodokumentace 2015–2018, geodetické zaměření z února 2017 a mapa bývalého pozemkového katastru, jejíž ofsetovou reprodukci se stavem ke konci roku 1965 a nové zpracování k 31. 12. 1980 přinesla mapa evidence nemovitostí; evidenční mapa se zákresy změn po roce 1883, která by mohla datovat přestavbu, v Archivu ČÚZK naskenovaná není. Osm fotografií z obecní galerie „Zahrádka a okolí“ (zveřejněno 2021) zatím nemá určeného autora ani rok pořízení. Wikimedia Commons přidává osm veřejně licencovaných snímků vsi (dva z 1. 5. 2018 pod CC BY-SA 4.0, šest pod CC0) — žádný bezpečně nezachycuje čp. 11. Dvě historické pohlednice Pošné (litografie cca 1902 se zámkem Březina; pohlednice školy použitá 1924) jsou do vyjasnění práv vedeny jen badatelsky — právě do té školy podle sčítání 1921 chodili Václav Kejval a Antonie Sváčková z čp. 11.
Fond Velkostatek Březina–Zahrádka (SOkA Jindřichův Hradec) — popsány v digitálním inventáři, obrazové náhledy mají jen pozemkové knihy; reprodukce spisů nejsou online:
| Inv. č. | Období | Obsah a očekávaný přínos |
|---|---|---|
| 20 | 1908–1924 | popis velkostatku z r. 1908 — možný popis budov a organizace dvora |
| 21 | 1948 | revize pozemkové reformy, soupis majetku, vyvlastnění a zavedení národní správy |
| 22 | 1948 | předávací inventáře — katalog výslovně jmenuje jen část velkostatku Březina |
| 23 | 1928–1948 | budovy, pojištění, inventář — klíč k datování demolic |
| 40 | 1940–1944 | kniha služného zaměstnanců — jména placeného personálu dvora |
| 42–44 | 1929 / s. d. | lesní mapy vč. porostní mapy oddělení Zahrádka |
Na reprodukce jednotek 20–23, 40 a 44 je připraven koncept žádosti pro SOkA Jindřichův Hradec; spolu s dalšími šesti koncepty (SOkA Pelhřimov, Katastrální pracoviště Pelhřimov — knihovní vložka pozemkové knihy po roce 1870, hlavní cesta k vlastnické řadě po roce 1840 i k možným stopám přestavby, obec Pošná, Muzeum Vysočiny Pelhřimov — rešerše fotoarchivu, projektant, ÚAZK — nově i písemný operát stabilního katastru) čeká v souboru zadost_o_archivni_prameny.md na doplnění kontaktu a odeslání.
| Fond | Rozsah | Očekávaný přínos a stav |
|---|---|---|
| Archiv obce Pošná (NAD 1077) | 1897–1945 | pamětní kniha a knihy evidence obyvatel 1898–1945 — obyvatelé celé Zahrádky; není online |
| MNV Pošná (NAD 1544) | 1945–1990 | pamětní knihy, evidence obyvatel, stavební a zemědělská agenda — nejpřímější úřední stopa k poválečnému užití statku; plně inventarizováno, není online |
| MNV Útěchovičky (NAD 1262) | 1956–1979 | domovní seznamy Zahrádky do roku 1978 a majetkoprávní převody — ves pod tento MNV spadala od roku 1964; klíč k řezu 1980, není online |
| JZD Pošná (NAD 4) | 1953–1975 | schůzové zápisy, plány, inventurní soupisy; mimo archiv, nezpracováno a nepřístupné |
| ZD Velká Chyška (NAD 10) | 1953–1992 | slučovací zápisy z r. 1975, inventurní soupisy, zpravodaje; mimo archiv, nepřístupné |
Vazba písemností JZD na čp. 11 zatím doložena není — pro takové spojení musí být nalezen konkrétní zápis s výrazem „dvůr / středisko Zahrádka“ nebo „čp. 11“. Pro poddanské domy vsi je navíc veřejných osm pozemkových knih z let 1784–1876.
Co dosavadní prameny nedokládají a jaký je plán dalšího postupu.
Reambulovaná mapa 1878 a zarovnaná letecká řada interval velké proměny zúžily na 1878–1949; veřejný letecký archiv (nejstarší rám 1949) ani tisk 1878–1949 jej dál nezužují. Nejbližší cesty: soudní odhad budov z 20. 9. 1856 (N. E. 23792) v pozůstalosti Vojtěcha Eisensteina, spisy o budovách a pojištění 1928–1948 (inv. č. 23), knihovní vložka pozemkové knihy po roce 1870 (KP Pelhřimov) a rešerše fotoarchivu Muzea Vysočiny Pelhřimov.
Paleograficky dořešit pracovní čtení: Jakub [Gyžek?] 1772, Martin [Pruška?] 1783, Jakub [Krajíček?] 1791, Václav [Zelinka / Zelenka?] 1807–08, Jakub [Zagalis / Zagališ?] 1808, [Probsteller?] 1814, Václav [Löbl?] 1836 a mladší rodná příjmení [Štádlcová?], [August / Augusta?] a [Adamcová?]; k tomu přesný den sňatku z ledna 1788, totožnost pastýře Františka [Hýbla?] z roku 1800 a rodiště Pavla Sváčka (1921, čteno „Mladé Bříště“).
Křest Václava Lenze (III/1791): kniha 6618 píše N11, kniha 6619 N14. U Anny (1791) se knihy rozcházejí v měsíci (srpen × září). Matku Václava Fraňka (1865) uvádí rodná kniha jako Petronilu Novou, úmrtní jako Rosalii. Dvůr Hladov je roku 1896 v úmrtní matrice č. 23, v oddací č. 32. Rozpory jsou vedeny otevřeně, nezapočítávají se mezi jisté.
Přímé zápisy desk zemských 1543, 1574, 1627 a 1628 zahrádecký dvůr nejmenují; roku 1664 už je pojmenován. Zbývá úplný přepis majetkových výčtů (DZ 154 z roku 1627, DZ 152, fol. E26–E29) a reprodukce souvisejícího zápisu DZV 250, fol. D6 (1543). Kniha 6617 před zavedením čísel domů může vydat rodiny dvora bez adres.
Adresní řada končí narozením 1911, sňatkem 1929 a — po přečtení abecedního rejstříku knihy 12A — úmrtím až roku 1937; sčítání 1921 nově dává jediný úplný stav domu uvnitř mezery. Matriky narozených 1912–1949 zůstávají u matričního úřadu (online až po roce 2049). Nejbližší cesty dál: kniha služného 1940–1944 (inv. č. 40), knihy evidence obyvatel obce 1898–1945 a poválečná agenda MNV Pošná.
Sčítací operát Zahrádky 1921 je celý zpracován: všech 174 osob z 25 domovních archů je přiřazeno k domu a domácnosti; v digitální sadě chybí samostatný arch čp. 13. Jmenný přepis se dál obrazově reviduje tam, kde rukopis překrývají revizní značky. Dataci nedatované mapy pozemkového katastru a dochování písemného operátu stabilního katastru má určit ÚAZK; u obce zjistit autora a rok fotografií „Zahrádka a okolí“; u projektanta ověřit referenci „RD Zahrádka u Pošné“; nejasná zůstává i role Josefa Kaliny v záhlaví josefínského oddílu N11.