Zahrádka u Pošné — dvůr čp. 11

ODDÍL I

Identita nemovitosti: proč 1 není 11

Nejdůležitější závěr dosavadního výzkumu se týká samotného označení statku.

1je číslo stavební parcely — černé číslo na císařském otisku stabilního katastru z roku 1829.

11je číslo domu — indikační skica u téhož areálu uvádí „N. 11. Dom:“ a matriky píší N11 nepřetržitě od 27. 5. 1772.

Formulace „statek č. 1“ je tedy správná pro pozemek, ale zatím neexistuje doklad, že by dům býval čp. 1 a později byl přečíslován. Naopak: matrika v letech 1876–1878 používá N1 i N11 současně pro dva různé domy. Vedle hlavního areálu stála samostatná hospodářská budova na stavební parcele st. 2.

Na indikační skice je u statku přípis čitelný jako „Čapek Joseph“, pod ním zřejmě „Herrschaft“ — doklad vlastnické vazby na majitele panství Josefa Čapka (1821–1839), nikoli důkaz, že v domě osobně bydlel.

Dnešní evidence tuto identitu potvrzuje přímo: RÚIAN vede adresu Zahrádka 11 k parcele st. 1 (3 543 m², zastavěná plocha a nádvoří) a ke stavebnímu objektu čp. 11 — od 2. 6. 2022 evidovanému jako rodinný dům se zastavěnou plochou 304 m².

Schéma, nikoli přesný půdorys. Růžově jsou podle konvence stabilního katastru vyznačeny nespalné (zděné) stavby — mapa zachycuje stav roku 1829, ne rok výstavby. Originály: císařský otisk · indikační skica (ČÚZK).

Výřez císařského otisku stabilního katastru z roku 1829 s vsí Zahrádka — **Císařský otisk, 1829.** Hlavní areál u návesního rybníka nese číslo stavební parcely 1; vpravo od něj stojí samostatná dlouhá budova st. 2. Růžová barva značí nespalné (zděné) stavby — mapa zachycuje stav roku 1829, ne rok výstavby. (ČÚZK)

Výřez indikační skici z roku 1829 s přípisem N. 11. Dom. a jménem Čapek Joseph — **Indikační skica, 1829.** U téhož areálu přípis *„N. 11. Dom:“* a jméno čitelné jako *Čapek Joseph*, pod ním *Herrschaft* — vazba na tehdejšího majitele panství. (ČÚZK)

ODDÍL II

Lidé u čp. 11 — matriční zápisy 1772–1930

Každý bod je jeden zápis v matrikách farnosti Pošná s výslovnou adresou Zahrádka N11 / č. 11. Adresní řada nově překročila rok 1880 a sahá souvisle až k roku 1930. Najeďte na bod (nebo na něj přejděte tabulátorem) pro jméno, roli a míru jistoty.

Matriční zápis z 27. a 28. května 1772: Jan Křtitel, syn šafáře Jakuba, Zahrádka číslo 11 — **Nejstarší adresní doklad domu.** Křest Jana Křtitele z 27./28. 5. 1772 — otec Jakub je uveden jako *villicus* (šafář či správce) ze Zahrádky, v pravých sloupcích ves *Zahradka* a číslo 11. Tutéž událost potvrzuje paralelní starší kniha 6617. (SOA Třeboň, kniha 6618, snímek 7)

bezpečný zápis pracovní nález / nejisté čtení adresně sporný (N11 × N14) mrtvě narozené dítě

Zobrazit vše jako tabulku

Rok	Datum	Typ	Osoba / událost	Poznámka

Součty nejsou počtem obyvatel: paralelní zápisy téže události se počítají jen jednou, jeden řádek může obsahovat dvojčata, sňatek může mít N11 u obou stran a samotná událost neurčuje délku pobytu. Mrtvě narozené děti z let 1854, 1856 a 1898 jsou zapsány v knize narozených i zemřelých — zde se zobrazují jednou, v řadě narození.

Co z toho plyne

U jediného domovního čísla se za sto padesát let vystřídaly desítky rodin: šafáři, pastýři, čeledíni, volák, zahradník, posel, děvečka, později nájemník-obuvník, kolář, deputátník, dělníci a kočí. N11 s vysokou pravděpodobností nebylo dědičným selským gruntem, ale vrchnostenským hospodářským areálem se služebním a nájemním bydlením více zaměstnanců dvora a jejich rodin. Tři různé rodné události během šesti týdnů jara 1808 podporují výklad více souběžných domácností a stejná řada pokračuje i po roce 1885.

Opakovaně doložené rodiny: Lenzovi (1791–1799, oráč a zahradník Jakub), Moravcovi (1825–1827), Zikmundovi (šafář, 1845–1848), Forelovi (posel, 1854–1857), Milkovi (1860–1861), Fraňkovi (1863–1865), Horníkovi (pastýř, dvě generace, do 1870), Zemiškovi (zahradník, 1871–1874), Bílí (volák, 1875), Kaňkovi (1878), Tvrčkovi (1880); po roce 1880 Vyhnálkovi, Kejvalovi a Mynáříkovi (čeledíni, 1885), Jenčíkovi (1895), Svačkovi (dělníci, dvě generace, 1901), Kučerovi (1904), Říhovi (1907), Horničkovi (1911) a rodina kočího Háka (1930).

Dvě úmrtí navíc dokládají dlouhé rodinné návaznosti: Kateřina Kaňková, spojená s domem už roku 1878, v č. 11 zemřela roku 1913; Josefa Kejvalová, manželka čeledína doloženého roku 1885, zde zemřela jako vdova roku 1922.

ODDÍL III

Role a řemesla doložená u dvora

Každý bod je jedna výslovná zmínka pracovní role u N11 (villicus, opilio, bubulcus, arator…). Řádky jsou seřazeny podle prvního výskytu — je z nich vidět, jak dvůr fungoval: vedení, pastva, potah, čeleď, na konci 19. století řemeslníci v nájmu a souvislá řada čeledínů, deputátník, dělníci a kočí. Služební charakter domu je tak doložen nepřetržitě od roku 1772 do roku 1930; šafářská role se výslovně vrací ještě roku 1924.

Prázdný kroužek značí nejisté čtení. Zmínka u Matěje Horníka († před 1870) je zpětná — pochází ze svatebního zápisu jeho dcery.

ODDÍL IV

Držba statku 1378–1948

Posloupnost držitelů podle zemských desek a archivního inventáře velkostatku Březina–Zahrádka. Šířky polí jsou schematické, ne úměrné času.

Dvůr byl vrchnostenským majetkem — jeho vlastnická posloupnost proto není vedena v poddanských gruntovních knihách; rozhodující jsou zemské desky a písemnosti velkostatku. Pobělohorskou konfiskaci a prodej Pošné se Zahrádkou Maxmiliánu Pechlarovi z Neminku (1627) a záhy Rudolfu Malovcovi z Malovic potvrzuje veřejný úvod archivního inventáře — vlastnická řada je tak nově souvisle doložena od roku 1543.

ODDÍL V

Hospodářství dvora, velkostatku a vsi

Velkostatek hospodařil roku 1886 ve vlastní režii třemi dvory — Březina, Horní Dvůr a Zahrádka; inventář výslovně zmiňuje samostatnou funkci správce dvora Zahrádka. Roční výnos činil 4 254 zlatých.

Deklarovaný celek je 506,05 ha, součet uvedených kategorií jen 494,40 ha — šrafovaný zbytek 11,65 ha bude potřeba ověřit v originálu inventáře.

Katastr, velkostatek, dvůr — tři různé veličiny

Schematismy, statistiky a pozemková reforma nově dovolují oddělit tři plochy, které se dříve směšovaly: katastr celé obce, celý velkostatek Březina–Zahrádka a samotný zahrádecký dvůr.

Dvůr Zahrádka měl podle schematismů 1881–1902 70 ha zemědělské půdy a roku 1902 už nebyl v režii — byl pronajat „Jul. Roubíčkovi v Zahrádce“. Pozemková reforma (1927) vedla u režie Zahrádka 72 ha zemědělské a 181,50 ha veškeré půdy; 11,50 ha bylo přiděleno drobným nabyvatelům a 170 ha propuštěno Homolkovým. K podnikům velkostatku patřily lihovar, cihelna, mlýn, pila a hydroelektrárna — inventář je však umisťuje do Březiny, ne k N11.

Obyvatelé celé vsi 1869–2011

Řada za celou ves (ČSÚ, Historický lexikon obcí) — nikoli za čp. 11. Starší statistika roku 1862 uvádí 192 přítomných osob. Šrafovaný sloupec je mezilehlý úřední soupis přítomného obyvatelstva z 22. 5. 1947 (123 osob). Najetím na sloupec se zobrazí i počet domů.

ODDÍL VI

Proměny areálu 1783–2026

Mapy a snímky nově pokrývají místo souvisle od josefského mapování po dnešní ortofoto — a dovolují první pevný závěr o stavebních proměnách dvora.

Tři výřezy vojenských mapování se Zahrádkou: 1783, 1852 a 1877 až 1880 — **Vojenská mapování.** I. (1783), II. (1852) a III. (1877/1880) dokládají kontinuitu zástavby vsi; jejich měřítko ale nestačí k bezpečnému rozlišení jednotlivých budov st. 1. Podporují tedy kontinuitu zástavby Zahrádky, nikoli kontinuitu konkrétních zdí. (OldMaps GEOLAB)

Hlavní nové zjištění: císařský otisk 1829 kreslí na st. 1 tři zděná křídla kolem nádvoří; nejpozději na snímku z roku 1949 má areál podstatně jinou, protáhlou vícekřídlou podobu. Velká přestavba či zánik starších křídel tedy s největší pravděpodobností proběhly před rokem 1949 — nikoli až v pozdním 20. století. V řadě 1949–2022 se pak mění už jen menší objekty, přístavky a střechy; mezi vrstvami ortofota 2017 a 2019 je zřetelná lokální změna střechy jihozápadního křídla.

Devět leteckých snímků a ortofoto Zahrádky z let 1949 až 2026 — **Letecká řada 1949–2026.** Dominantní vícekřídlá hmota statku mezi rybníkem a budovou st. 2 je rozpoznatelná už roku 1949 a trvá ve všech mladších vrstvách. Tabule není geometricky přesný překryv — pro přiřazení menších demolic konkrétním rokům je potřeba georektifikace. (ČÚZK / MO ČR / CENIA)

Stav před rekonstrukcí (2015–2018)

Zchátralý štít hospodářské budovy dvora s obloukovou římsou a zbytky brány, prosinec 2015 — **25. 12. 2015.** Štít hospodářské budovy s obloukovou římsou a pobořená brána do dvora.

Pohled na budovy dvora s branou od cesty, leden 2018 — **30. 1. 2018.** Táž dvojice budov s branou při pohledu od cesty.

Dlouhá hospodářská budova se sedlovou střechou za náletovou zelení, leden 2018 — **30. 1. 2018.** Dlouhá hospodářská budova při okraji areálu, zarostlá náletem.

Fotodokumentace vznikla podle EXIF ve dnech 4. a 25. 12. 2015, 27. 3. 2016, 5. 11. 2017 a 30. 1. 2018; doplňuje ji geodetické zaměření půdorysů z února 2017. Studie adaptace z roku 2017 (Ing. arch. Jakub Křivan) rozlišují hlavní objekt, sýpku, bývalou konírnu a otevřenou stodolu — jde o názvosloví novodobého projektu, nikoli o doklad historické funkce jednotlivých budov.

ODDÍL VIII

Prameny a pokrytí výzkumu

Matriční knihy farnosti Pošná (SOA Třeboň) — co už bylo souvisle prohlédnuto a kolik zápisů N11 každá kniha vydala. Adresní výzkum nyní souvisle pokrývá roky 1772–1937; navazující knihy zatím nejsou veřejné.

narození oddaní zemřelí smíšená kniha plná výplň = souvisle prohlédnuto · poloprůhledná = částečně · obrys = zatím neprohlédnuto

Mapová a obrazová řada

Obrazové prameny nyní pokrývají místo souvisle od roku 1783 (podrobněji v oddílu VI):

1783 · I. vojenské 1829 · stabilní katastr 1852 · II. vojenské 1877/80 · III. vojenské s. d. · pozemkový katastr 194919531961196719681975197819901992 1951 / 1975 / 1993 · SMO-5 2001–2022 · 10 vrstev ortofota 2026 · ortofoto

Modře letecké snímky a ortofota (ČÚZK). K tomu pozemní fotodokumentace 2015–2018, geodetické zaměření z února 2017 a nedatovaná mapa bývalého pozemkového katastru — na dataci jejího zdrojového listu je připraven dotaz na ÚAZK. Osm fotografií z obecní galerie „Zahrádka a okolí“ (zveřejněno 2021) zatím nemá určeného autora ani rok pořízení.

Archivní jednotky s nejvyšší prioritou

Fond Velkostatek Březina–Zahrádka (SOkA Jindřichův Hradec) — popsány v digitálním inventáři, obrazové náhledy mají jen pozemkové knihy; reprodukce spisů nejsou online:

Inv. č.	Období	Obsah a očekávaný přínos
20	1908–1924	popis velkostatku z r. 1908 — možný popis budov a organizace dvora
21	1948	revize pozemkové reformy, soupis majetku, vyvlastnění a zavedení národní správy
22	1948	předávací inventáře — katalog výslovně jmenuje jen část velkostatku Březina
23	1928–1948	budovy, pojištění, inventář — klíč k datování demolic
40	1940–1944	kniha služného zaměstnanců — jména placeného personálu dvora
42–44	1929 / s. d.	lesní mapy vč. porostní mapy oddělení Zahrádka

Na reprodukce jednotek 20–23, 40 a 44 je připraven koncept žádosti pro SOkA Jindřichův Hradec; spolu s dalšími čtyřmi koncepty (SOkA Pelhřimov, obec Pošná, projektant, ÚAZK) čeká v souboru zadost_o_archivni_prameny.md na doplnění kontaktu a odeslání.

Obecní a družstevní fondy (ARchiv Online)

Fond	Rozsah	Očekávaný přínos a stav
Archiv obce Pošná (NAD 1077)	1897–1945	pamětní kniha a knihy evidence obyvatel 1898–1945 — obyvatelé celé Zahrádky; není online
MNV Pošná (NAD 1544)	1945–1990	pamětní knihy, evidence obyvatel, stavební a zemědělská agenda — nejpřímější úřední stopa k poválečnému užití statku; plně inventarizováno, není online
JZD Pošná (NAD 4)	1953–1975	schůzové zápisy, plány, inventurní soupisy; mimo archiv, nezpracováno a nepřístupné
ZD Velká Chyška (NAD 10)	1953–1992	slučovací zápisy z r. 1975, inventurní soupisy, zpravodaje; mimo archiv, nepřístupné

Vazba písemností JZD na čp. 11 zatím doložena není — pro takové spojení musí být nalezen konkrétní zápis s výrazem „dvůr / středisko Zahrádka“ nebo „čp. 11“. Pro poddanské domy vsi je navíc veřejných osm pozemkových knih z let 1784–1876.

ODDÍL IX

Otevřené otázky výzkumu

Co dosavadní prameny nedokládají a jaký je plán dalšího postupu.

Q1Co přesně zaniklo před rokem 1949?

Letecká řada nově dokládá, že velká proměna dvora proti stavu 1829 proběhla už před prvním snímkem z roku 1949. Zbývá určit, co a kdy mezi lety 1829–1949 zmizelo a proč. Postup: georektifikace snímků, překrytí hranicemi st. 1 a st. 2 a porovnání se spisy o budovách a pojištění 1928–1948 (inv. č. 23).

Q2Nedopřepsaná jména

Paleograficky dořešit pracovní čtení: Jakub [Gyžek?] 1772, Martin [Pruška?] 1783, Jakub [Krajíček?] 1791, Václav [Žalímek?] 1807–08, osmnáct narození 1800–1836 s nepřepsanými rodiči a mladší rodná příjmení [Štádlcová?], [August / Augusta?] a [Adamcová?]; k tomu přesný den sňatku z ledna 1788.

Q3Rozpory paralelních zápisů

Křest Václava Lenze (III/1791): kniha 6618 píše N11, kniha 6619 N14. U Anny (1791) se knihy rozcházejí v měsíci (srpen × září). Matku Václava Fraňka (1865) uvádí rodná kniha jako Petronilu Novou, úmrtní jako Rosalii. Rozpory jsou vedeny otevřeně, nezapočítávají se mezi jisté.

Q4Před rokem 1664

V zemských deskách sledovat převody před spojením s Březinou a pokusit se propojit písemně zmíněný dvůr s polohou dnešní st. 1. Kniha 6617 před zavedením čísel domů může vydat rodiny dvora bez adres.

Q5Mezera 1911–1949

Adresní řada nyní končí narozením 1911, sňatkem 1924 a úmrtím 1930. Matriky narozených 1912–1949 zůstávají u matričního úřadu (online až po roce 2049). Nejbližší cesty dál: kniha služného 1940–1944 (inv. č. 40), knihy evidence obyvatel obce 1898–1945 a poválečná agenda MNV Pošná.

Q6Neověřené stopy

Samostatný sčítací operát Zahrádky se zřejmě nedochoval (sada Pošná 1921 prověřena — její čp. 11 je jiný dům). Dataci nedatované mapy pozemkového katastru má určit ÚAZK; u obce zjistit autora a rok fotografií „Zahrádka a okolí“; u projektanta ověřit referenci „RD Zahrádka u Pošné“.

Vrchnostenský dvůr na Zahrádce u Pošné