Zahrádka u Pošné — dvůr čp. 11

ODDÍL I

Identita nemovitosti: proč 1 není 11

Nejdůležitější závěr dosavadního výzkumu se týká samotného označení statku.

1je číslo stavební parcely — černé číslo na císařském otisku stabilního katastru z roku 1829.

11je číslo domu — indikační skica u téhož areálu uvádí „N. 11. Dom:“ a matriky píší N11 nepřetržitě od 27. 5. 1772.

Formulace „statek č. 1“ je tedy správná pro pozemek, ale doklad, že by dům býval čp. 1 a později byl přečíslován, neexistuje — a přímé prameny tuto hypotézu nově vyvracejí textově i prostorově. Historické N1 byl jiný, rustikální dům: kupní smlouva Josefa Franíka z roku 1813, narození 1820 a 1849 i sňatek 1868 v něm dokládají selský rod Fraňků a list A04A indikační skici jej zápisem „N. 1. Franek Joseph“ klade na stavební parcelu 29 — dnešní st. 29/1 s čp. 1, zhruba 180 metrů od cílového dvora. Na jedné matriční dvoustraně roku 1868 stojí N1 a N11 vedle sebe jako dvě různé adresy. Vedle hlavního areálu stála samostatná hospodářská budova na stavební parcele st. 2.

Na indikační skice je u statku přípis čitelný jako „Čapek Joseph“, pod ním zřejmě „Herrschaft“ — doklad vlastnické vazby na majitele panství Josefa Čapka (1821–1839), nikoli důkaz, že v domě osobně bydlel.

Dnešní evidence tuto identitu potvrzuje přímo: RÚIAN vede adresu Zahrádka 11 k parcele st. 1 (3 543 m², zastavěná plocha a nádvoří) a ke stavebnímu objektu čp. 11 — od 2. 6. 2022 evidovanému jako rodinný dům se zastavěnou plochou 304 m². Polygonová vrstva navíc ukazuje, že čp. 11 je dnes přiřazeno jedné podélné budově v severozápadní části dvora, nikoli všem hospodářským hmotám na st. 1.

Schéma, nikoli přesný půdorys. Růžově jsou podle konvence stabilního katastru vyznačeny nespalné (zděné) stavby — mapa zachycuje stav roku 1829, ne rok výstavby. Originály: císařský otisk · indikační skica (ČÚZK).

Výřez císařského otisku stabilního katastru z roku 1829 s vsí Zahrádka — **Císařský otisk, 1829.** Hlavní areál u návesního rybníka nese číslo stavební parcely 1; vpravo od něj stojí samostatná dlouhá budova st. 2. Růžová barva značí nespalné (zděné) stavby — mapa zachycuje stav roku 1829, ne rok výstavby. (ČÚZK)

Výřez indikační skici z roku 1829 s přípisem N. 11. Dom. a jménem Čapek Joseph — **Indikační skica, 1829.** U téhož areálu přípis *„N. 11. Dom:“* a jméno čitelné jako *Čapek Joseph*, pod ním *Herrschaft* — vazba na tehdejšího majitele panství. (ČÚZK)

Nově nalezený doklad před stabilním katastrem: josefínský katastrální operát vede Zahrádku po domovních číslech a cílový záznam označuje přímo „Panský dvůr N. 11 zahrádecký“; sousední záznamy N9–N13 potvrzují pořadí a nezávislá kniha má pro N11 samostatný oddíl s ročními urbálními povinnostmi. Katalog operát datuje 1788–1866 s pozdějšími doplňky — bezpečné je, že N11, Zahrádku a panský dvůr spojuje už tato vrstva, o čtyřicet let starší než mapa z roku 1829.

Výřez josefínského katastru se zápisem Panský dvůr N. 11 zahrádecký v souvislé domovní řadě — **Josefínský katastr (1788–1866).** Souvislá domovní řada Zahrádky se zápisem *„Panský dvůr N. 11 zahrádecký“* — nejstarší dosud nalezený pramen, který v jednom zápisu spojuje N11, Zahrádku a panský dvůr. (SOA Třeboň, kniha 342510, snímek 209; badatelská reprodukce)

Kde přesně stojí čp. 11 — a kde bylo N1

Lokální zarovnání dnešních polygonů RÚIAN na císařský otisk (podle čtyř rohů st. 1 a rybníka 21, zbytková odchylka 2–8 m) klade dnešní objekt čp. 11 na severní ze tří růžových stavebních hmot roku 1829 — doklad kontinuity zastavěného místa, nikoli automaticky týchž zdí. Historické N1 je současně bezpečně lokalizováno na tehdejší stavební parcelu 29, dnešní st. 29/1 s čp. 1.

Překryv dnešní parcely st. 1 a objektu čp. 11 na císařském otisku 1829 — **Překryv 1829 / 2026.** Oranžově dnešní st. 1, modře objekt čp. 11 — leží na severní růžové hmotě dvora. Badatelské zarovnání, ne zeměměřický výstup. (podklad ČÚZK, geometrie RÚIAN)

Výřez listu A04A indikační skici se zápisem N. 1. Franek Joseph u stavební parcely 29 — **Indikační skica, list A04A.** Zápis *„N. 1. Franek Joseph“* u stavební parcely 29 — historické N1 je jiný dům v západní části vsi. (ČÚZK)

Aktuální mapa RÚIAN s vyznačenou parcelou st. 1 s čp. 11 a parcelou st. 29/1 s čp. 1 — **RÚIAN, 2026.** Cílová st. 1 s čp. 11 a poloha historického N1 — dnešní st. 29/1 s čp. 1, přibližně 180 m západně. (ČÚZK)

ODDÍL II

Lidé u čp. 11 — matriční zápisy 1772–1930

Každý bod je jeden zápis v matrikách farnosti Pošná s výslovnou adresou Zahrádka N11 / č. 11. Adresní řada nově překročila rok 1880 a sahá souvisle až k roku 1930. Najeďte na bod (nebo na něj přejděte tabulátorem) pro jméno, roli a míru jistoty.

Matriční zápis z 27. a 28. května 1772: Jan Křtitel, syn šafáře Jakuba, Zahrádka číslo 11 — **Nejstarší adresní doklad domu.** Křest Jana Křtitele z 27./28. 5. 1772 — otec Jakub je uveden jako *villicus* (šafář či správce) ze Zahrádky, v pravých sloupcích ves *Zahradka* a číslo 11. Tutéž událost potvrzuje paralelní starší kniha 6617. (SOA Třeboň, kniha 6618, snímek 7)

bezpečný zápis pracovní nález / nejisté čtení adresně sporný (N11 × N14) mrtvě narozené dítě

Zobrazit vše jako tabulku

Rok	Datum	Typ	Osoba / událost	Poznámka

Součty nejsou počtem obyvatel: paralelní zápisy téže události se počítají jen jednou, jeden řádek může obsahovat dvojčata, sňatek může mít N11 u obou stran a samotná událost neurčuje délku pobytu. Mrtvě narozené děti z let 1854, 1856 a 1898 jsou zapsány v knize narozených i zemřelých — zde se zobrazují jednou, v řadě narození.

Co z toho plyne

U jediného domovního čísla se za sto padesát let vystřídaly desítky rodin: šafáři, pastýři, panský ovčák, čeledíni, volák, zahradník, posel, děvečka, později nájemník-obuvník, kolář, deputátník, dělníci a kočí. N11 s vysokou pravděpodobností nebylo dědičným selským gruntem, ale vrchnostenským hospodářským areálem se služebním a nájemním bydlením více zaměstnanců dvora a jejich rodin. Tři různé rodné události během šesti týdnů jara 1808 podporují výklad více souběžných domácností a stejná řada pokračuje i po roce 1885 — sčítání 1921 pak dvě souběžné domácnosti zachycuje přímo.

Opakovaně doložené rodiny: Lenzovi (1791–1799, oráč a zahradník Jakub), Hýblovi (pastýř, 1801–1812, možná už od 1800), Junkovi (1814–1819), Moravcovi (1825–1827), Zikmundovi (šafář, 1845–1848), Forelovi (posel, 1854–1857), Milkovi (1860–1861), Fraňkovi (1863–1865), Horníkovi (pastýř, dvě generace, do 1870), Zemiškovi (zahradník, 1871–1874), Bílí (volák, 1875) a Kaňkovi (1878); po roce 1880 Vyhnálkovi, Kejvalovi a Mynáříkovi (čeledíni, 1885), Jenčíkovi (1895), Svačkovi (dělníci, dvě generace, 1896–1921), Kučerovi (1904), Říhovi (1907), Horničkovi (1911) a rodina kočího Háka (1930).

Dvě úmrtí navíc dokládají dlouhé rodinné návaznosti: Kateřina Kaňková, spojená s domem už roku 1878, v č. 11 zemřela roku 1913; Josefa Kejvalová, manželka čeledína doloženého roku 1885, zde zemřela jako vdova roku 1922. Nejdelší doloženou životní dráhu má Josef Sváček: narozen 1868 na Zahrádce v domě N20, roku 1896 dělník v č. 11 (jeho první žena Karolína zemřela téhož roku při porodu ve dvoře Hladov), po mezidobí v Hladově zpět v č. 11 roku 1901 — a roku 1921 tam stojí v čele jedné ze dvou sečtených domácností.

Sčítání lidu 1921 — jediný úplný okamžikový stav domu

V Moravském zemském archivu se dochoval samostatný sčítací operát Zahrádky (sada PE0584, čp. 1–25) — dříve se zdálo, že se operát vsi nedochoval. Arch čp. 11 zachycuje osm obyvatel ve dvou domácnostech; jako majitel domu je uveden Antonín Homolka, vlastník velkostatku, který mezi obyvateli není. Ves měla toho roku 174 sečtených osob v 25 arších.

Domácnost	Osoba	Narození	Postavení a povolání
1.	František Vytiska	25. 8. 1892	přednosta domácnosti; zaměstnanec účetnictví velkostatku
	Kateřina Vytisková	22. 5. 1892	manželka; narozena ve Vojslavicích
	Václav Kejval	31. 5. 1913	syn Kateřiny z dřívějšího vztahu; žák obecné školy v Pošné; narozen na Zahrádce
2.	Josef Sváček	15. 2. 1868	přednosta domácnosti; zemědělský pracovník velkostatku; narozen na Zahrádce (N20)
	Marie Sváčková roz. Budilová	19. 1. 1872	manželka; zemědělská pracovnice velkostatku; narozena v Lukavci
	Pavel Sváček	31. 5. 1908	syn; zemědělský pomocník velkostatku
	Josef Sváček ml.	2. 4. 1909	syn; narozen na Zahrádce
	Antonie Sváčková	10. 12. 1911	dcera; žákyně obecné školy v Pošné; narozena v Pacově

MZA Brno, sčítací operáty 1921, sada PE0584, snímky 26–27. Jistota vysoká pro dům, počet osob, domácnosti i majitele; u několika detailů přepisu střední (datum narození Josefa Sváčka je na archu překryto revizními opravami a je určeno nezávisle matrikou; rodiště Pavla je čteno pracovně jako Mladé Bříště).

Hlavička sčítacího archu 1921: obec Zahrádka, číslo domu 11, majitel Antonín Homolka — **Hlavička archu čp. 11.** Obec *Zahrádka*, číslo domu popisné (staré) 11 a „Jméno majitele domu: *Antonín Homolka*“. (MZA, PE0584; badatelská reprodukce)

Líc sčítacího archu 1921 pro Zahrádku čp. 11 s osmi zapsanými osobami — **Líc archu.** Osm zapsaných osob ve dvou domácnostech — Vytiskovi s Václavem Kejvalem a pětičlenná rodina Sváčkových. (MZA, PE0584, snímek 26)

ODDÍL IV

Držba statku 1378–1948

Posloupnost držitelů podle zemských desek a archivního inventáře velkostatku Březina–Zahrádka. Šířky polí jsou schematické, ne úměrné času.

Dvůr byl vrchnostenským majetkem — rozhodující jsou zemské desky a písemnosti velkostatku. Klíčové zápisy let 1543–1664 jsou nyní obrazově ověřeny přímo v deskách zemských (Národní archiv), s kontrolou podle Sedláčkova poznámkového aparátu z roku 1885.

Kdy se zahrádecký dvůr objevuje v pramenech

Přímé zápisy zemských desk dovolují nově ohraničit, kdy se pojmenovaný vrchnostenský dvůr na Zahrádce mohl objevit: výčty majetku jej až do roku 1628 nejmenují, roku 1664 už je „dvůr zahrádecký“ uveden výslovně. Vznik či správní vydělení dvora se proto pracovně klade mezi 16. 6. 1628 a rok 1664 — absence ve výčtu ovšem není důkazem neexistence stavby a interval se netýká stáří dnešních zdí.

Rok	Pramen	Zahrádka ve výčtu	Zahrádecký dvůr
1543	věno Lidmily z Nečtin (edice desk, zápis 637)	ves s poddanskými dvory a platem; mlýn pod Zahrádkou	nejmenován
1574	dělící cedule Housků (DZ 64, fol. A20–A22)	„Ves Zahrádka“ — lidé, platy, dva rybníky, sádka, krčma	nejmenován
1627	prodej Pechlerovi (DZ 154, B29)	součást statku; úplný přepis výčtu se připravuje	nejmenován
1628	převod Malovcovi (DZ 297, O10)	uvedena jen jako ves; poplužní dvůr pouze v Pošné	nejmenován
1651	soupis poddaných podle víry	ves v neúplně dochovaném soupisu chybí	—
1654	berní rula (Kraj Bechyňský III, s. 904, 910)	pod statkem Březina; 7 rolníků a 1 zahradník	nejmenován
1657 / 1661	testament Malovce; díl statku Pošné (DZ 261, DZ 113)	kontrolní zápisy k Pošné — Zahrádku nejmenují	—
1664	desky zemské (DZV 72, reprodukce 473)	rozdělení majetku	„dvůr zahrádecký“ + pole Aulehle — první přímé pojmenování

Druhá právní vrstva — pozemková kniha: dne 29. 2. 1840 předal Václav Francík hospodářství Zahrádka N11, pracovně popsané jako půllánní emfyteutický statek, kupní smlouvou vlastnímu synu Františkovi za 650 zlatých konvenční měny; samostatná „Výminka“ ukládá synovi zaopatření otce. Je to první nalezený pozemkovoknižní zápis přímo k cílovému domu — přípis Herrschaft z roku 1829 a smlouva 1840 se nemusí vylučovat: mohou zachycovat vrchní vlastnictví panství a dědičnou užitkovou držbu.

Začátek české kupní smlouvy z 29. února 1840 mezi Václavem a Františkem Francíkovými k hospodářství Zahrádka N11 — **Pozemková kniha, 1840.** Začátek české kupní smlouvy Václava a Františka Francíkových k hospodářství *Zahrádka N11*, fol. 83v. (SOA Třeboň, kniha 126077; badatelská reprodukce)

ODDÍL V

Hospodářství dvora, velkostatku a vsi

Velkostatek hospodařil roku 1886 ve vlastní režii třemi dvory — Březina, Horní Dvůr a Zahrádka; inventář výslovně zmiňuje samostatnou funkci správce dvora Zahrádka. Roční výnos činil 4 254 zlatých.

Deklarovaný celek je 506,05 ha, součet uvedených kategorií jen 494,40 ha — šrafovaný zbytek 11,65 ha bude potřeba ověřit v originálu inventáře.

Katastr, velkostatek, dvůr — tři různé veličiny

Schematismy, statistiky a pozemková reforma nově dovolují oddělit tři plochy, které se dříve směšovaly: katastr celé obce, celý velkostatek Březina–Zahrádka a samotný zahrádecký dvůr.

Dvůr Zahrádka měl podle schematismů 1881–1902 70 ha zemědělské půdy a roku 1902 už nebyl v režii — byl pronajat „Jul. Roubíčkovi v Zahrádce“. Chytilův adresář 1915 jmenuje správce dvora Josefa Dvořáka, hospodářského příručího a lesního dozorce (bez čísel domů). Pozemková reforma (1927) vedla u režie Zahrádka 72 ha zemědělské a 181,50 ha veškeré půdy; 11,50 ha bylo přiděleno drobným nabyvatelům a 170 ha propuštěno Homolkovým. Schematismus 1933 pak vede dvůr Zahrádka s 60,50 ha opět ve vlastní režii (Březina 194 ha). K podnikům velkostatku patřily lihovar, cihelna, mlýn, pila a hydroelektrárna — prameny je však shodně umisťují do Březiny, ne k N11.

Výřez ze zprávy zemědělské rady: bronzová medaile Antonína Homolky za pšenici, 1923 — **Bronzová medaile za pšenici, 1923/24.** Zpráva zemědělské rady dokládá ocenění Antonína Homolky — vlastníka velkostatku a podle sčítání 1921 majitele domu čp. 11 — za pšenici „česká červená přesívka dobrovická“ (82 bodů). (Národní digitální knihovna)

Obyvatelé celé vsi 1869–2021

Řada za celou ves (ČSÚ, Historický lexikon obcí; rok 2021 z otevřených dat SLDB za část obce) — nikoli za čp. 11. Starší statistika roku 1862 uvádí 192 přítomných osob. Šrafovaný sloupec je mezilehlý úřední soupis přítomného obyvatelstva z 22. 5. 1947 (123 osob). Rok 2021 s 24 obyvateli je prvním mezicensovým přírůstkem celé řady. Statistický lexikon 1934 vedle vsi jmenuje i samotu Rohovcová Chalupa (1 dům, 4 obyvatelé roku 1930). Najetím na sloupec se zobrazí i počet domů.

ODDÍL VI

Proměny areálu 1783–2026

Mapy a snímky nově pokrývají místo souvisle od josefského mapování po dnešní ortofoto — a dovolují první pevný závěr o stavebních proměnách dvora.

Tři výřezy vojenských mapování se Zahrádkou: 1783, 1852 a 1877 až 1880 — **Vojenská mapování.** I. (1783), II. (1852) a III. (1877/1880) dokládají kontinuitu zástavby vsi; jejich měřítko ale nestačí k bezpečnému rozlišení jednotlivých budov st. 1. Podporují tedy kontinuitu zástavby Zahrádky, nikoli kontinuitu konkrétních zdí. (OldMaps GEOLAB)

Hlavní zjištění, nově zúžené z obou stran: císařský otisk 1829 kreslí na st. 1 tři zděná křídla kolem nádvoří — a originální mapa reambulovaná roku 1878 je kreslí stále, bez červeného zrušení či náhradního půdorysu (na sousední parcele 19 je přitom aktualizační zákres dobře viditelný). Nejpozději na snímku z roku 1949 má areál podstatně jinou, protáhlou vícekřídlou podobu. Velká přestavba či zánik starších křídel tedy s největší pravděpodobností spadá do intervalu 1878–1949. Veřejný letecký archiv mezeru nezužuje — katalogový dotaz nad statkem nevrací žádný snímek z let 1930–1948 a audit dobového tisku 1878–1949 nenašel přímou zprávu o přestavbě či požáru čp. 11; jedinou kandidátní stopou zůstávají adaptace hospodářských budov velkostatku 1910–1912 z nekrologu Antonína Homolky, bez lokalizace na Zahrádku. V řadě 1949–2022 se pak mění už jen menší objekty, přístavky a střechy; mezi vrstvami ortofota 2017 a 2019 je zřetelná lokální změna střechy jihozápadního křídla.

Císařský otisk 1829 vedle originální mapy stabilního katastru reambulované roku 1878 — **1829 × 1878.** Vlevo císařský otisk, vpravo originální mapa reambulovaná 1878 (titulní list nese rok 1830): na st. 1 zůstávají tři růžové stavební hmoty v téže základní poloze — půl století po prvním mapování. Katalogový rok reambulace ovšem nedatuje každou jednotlivou čáru. (ČÚZK, sign. B2/a/4C, inv. č. 8865)

Výzkumně zarovnaná řada leteckých snímků 1949 až 2022 s vyznačenou hranicí st. 1 a objektem čp. 11 — **Zarovnaná letecká řada 1949–2022.** Starší snímky převedené do společné geometrie (reference: ortofoto 1953, CENIA); oranžově dnešní hranice st. 1, modře objekt čp. 11. V poloze dnešního domu leží podélná zastřešená hmota stejné orientace **už roku 1949** — doklad zastavěného místa, ne totožnosti zdí. Dlouhá budova při východní cestě leží prokazatelně mimo st. 1, na st. 2. Neostrý snímek 1968 byl z řady vyřazen; jde o badatelské zarovnání, ne úřední ortorektifikaci. (ČÚZK / MO ČR / CENIA / RÚIAN)

Stav před rekonstrukcí (2015–2018)

Zchátralý štít hospodářské budovy dvora s obloukovou římsou a zbytky brány, prosinec 2015 — **25. 12. 2015.** Štít hospodářské budovy s obloukovou římsou a pobořená brána do dvora.

Pohled na budovy dvora s branou od cesty, leden 2018 — **30. 1. 2018.** Táž dvojice budov s branou při pohledu od cesty.

Dlouhá hospodářská budova se sedlovou střechou za náletovou zelení, leden 2018 — **30. 1. 2018.** Dlouhá hospodářská budova při okraji areálu, zarostlá náletem.

Fotodokumentace vznikla podle EXIF ve dnech 4. a 25. 12. 2015, 27. 3. 2016, 5. 11. 2017 a 30. 1. 2018; doplňuje ji geodetické zaměření půdorysů z února 2017. Studie adaptace z roku 2017 (Ing. arch. Jakub Křivan) rozlišují hlavní objekt, sýpku, bývalou konírnu a otevřenou stodolu — jde o názvosloví novodobého projektu, nikoli o doklad historické funkce jednotlivých budov.

Současný právní stav místa (ověřeno 23. 7. 2026)

Přesný prostorový dotaz do veřejných služeb NPÚ ukázal, že celá st. 1 leží v platném archeologickém území „Zahrádka.“, ID SAS 21475, kategorie ÚAN II — tedy v území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů (středověké a novověké jádro vsi), nikoli s nálezem už prokázaným. Samotný statek přitom není kulturní památkou a neleží v rezervaci, zóně ani ochranném pásmu; nejbližší chráněné objekty jsou kaple s křížem asi 92 m a venkovská usedlost čp. 2 asi 127 m západně. Všech 13 veřejně lokalizovaných dokumentů NPÚ k vsi patří právě jim — k čp. 11 neexistuje ve veřejných vrstvách žádný dokument, což nevylučuje historickou hodnotu ani neveřejnou dokumentaci.

Mapa současné památkové a archeologické evidence: polygon ÚAN II, statek st. 1 a chráněná kaple s usedlostí čp. 2 — **Památková a archeologická evidence, 2026.** Polygon ÚAN II „Zahrádka.“ (SAS 21475), cílová st. 1 / čp. 11 a dvě kulturní památky západně od ní. Badatelská mapa nad veřejnými službami NPÚ a RÚIAN, ne úřední výstup.

Kamenný kříž u kaple na návsi, květen 2018 — **Kříž u kaple, 1. 5. 2018.** Chráněná kaple s křížem na návsi — nejbližší kulturní památka, asi 92 m od statku. (Foto Jiří Sedláček, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0)

ODDÍL VIII

Ves po roce 1945: obyvatelé, vlastníci a mezery

Matriční řada se jmény a čísly domů končí rokem 1937 a mladší knihy veřejné nejsou. Poválečná rekonstrukce proto stojí na sčítáních, regionálním tisku, veřejných rejstřících a digitalizovaných telefonních seznamech — a vede se pro všech 32 čísel popisných vsi zvlášť ve čtyřech kontrolních řezech: 1950, 1980, 2000 a 2026. Dům po domu je celý katalog v interaktivní mapě; zde je jen souhrn toho, co je doloženo a co ne.

Bilance pokrytí: 32 čísel popisných

Přímý doklad bydliště má jen sedm domů — čp. 5, 6, 8, 9, 15, 27 a 28. „Nepřímá adresní stopa“ znamená sídlo podnikání, úřední nebo veřejnou kontaktní adresu, historickou adresu osobní telefonní stanice a nedatovanou poslední známou adresu vlastníka parcely. Žádný z těchto typů se sám o sobě za bydliště nepovažuje a v datech se vede odděleně; vlastník není automaticky obyvatel. U možná žijících osob se z veřejného pramene přebírá nejvýše jméno, datum a čp.

Čtyři kontrolní řezy

Řez	Ves podle sčítání	Přímé jméno	Stav 32 čísel popisných	Co mezeru uzavře
1950	99 obyvatel / 26 domů	0	25 mezer, 3 domy bez jmenného dokladu, 4 čp. tehdy ještě neexistovala	Domovní a bytový arch Národního sčítání lidu 1950 (Národní archiv, NAD 984) — fond i pomůcky jsou popsány, obrazy archů Zahrádky online nejsou
1980	51 obyvatel / 16 domů	0	14 mezer, 14 domů bez jmenného dokladu, 4 nepoužitelná čp.	Poslední zahrádecký domovní seznam MNV Útěchovičky do roku 1978 (SOkA Pelhřimov, NAD 1262) a určení držitele evidence pro léta 1979–1980
2000	mezi 1991 (29 / 18) a 2001 (28 / 18)	1	10 silných telefonních opor, 16 domů bez jmenného dokladu, 3 mezery, 2 nepoužitelná čp.	Pobytová nebo domovní evidence kolem sčítání 1991/2001 (SOkA Pelhřimov, Obec Pošná)
2026	24 obyvatel (2021)	0 úředních 6 ústních vazeb	26 aktivních domů bez veřejně doloženého současného obyvatele; rozhovor nově doplňuje čp. 2, 4, 13, 20, 26 a 32 jako samostatnou vrstvu místní paměti; 6 čp. je zaniklých	Ústní vazby autorizovat nebo potvrdit pobytovým pramenem; vlastníky ruční kontrola KN

Jediné přímé přiřazení v cílových řezech je Václav Bulant na čp. 28 roku 2000. Řezy 1950 a 1980 zůstávají bez jediného jména vázaného přímo na číslo domu — mezeru neuzavřel žádný veřejný online pramen a obě potřebují prezenční archivní svazek.

Rozhovor s Pavlem Peštou z čp. 26 — po domech

Rozhovor z 3. 8. 2026 je veden jako ústní svědectví, odděleně od matrik, sčítání a úředních adres. Všech osmnáct tvrzení bylo následně zkontrolováno v matrikách, sčítání 1921, tisku, telefonních seznamech, RÚIAN a na mapách; karta každého domu nyní uvádí v odrážkách nejen stav, ale také každý nalezený článek řetězce, vyloučené falešné stopy a to, co ještě chybí. Výslovné čp. dovoluje stopu zobrazit u domu, ale bez dalšího pramene nedokládá vlastnictví ani nepřetržitou rodovou posloupnost.

Čp. 2: Kudrnovi jsou potvrzeni sčítáním 1921 a matrikami 1928–1934; U Hejdů a dnešní Štípkovi zůstávají ústní. Hejdův lom je samostatně doložené pomístní jméno.
Čp. 3: Bartoškovi jsou potvrzeni. Manželka Matěje je ve sčítání Juliana, ale matriky 1923–1936 ji vedou jako Antonii rozenou Svobodovou; rozpor se nezakrývá. Nově je prokázán sňatek syna Václava s Marií Pavlíkovou roku 1925 a podle přesného data narození i totožnost s Marií Bartoškovou doloženou ve vsi 1976 a 1987. Poslední generace k Pavlu Peštovi stále chybí.
Čp. 4: Markvartovi 1921–1930 → Marie („Maruška“) Vaňková na přesné úřední adrese roku 2025. Oba konce jsou potvrzené, rok přechodu ne.
Čp. 13: Pachtovi jsou potvrzeni v N8 roku 1804 a čp. 7 roku 1921, nikoli na čp. 13. Antonie Kudrnová zemřela na čp. 13 roku 1936; dnešní rodová řada Jaroslav–Josef–Jan a Janův syn zůstává ústní.
Zaniklé čp. 19: nejsilnější kandidát chybějící Vaňkovy chalupy — Josef a Františka Vaňkovi s rodinou jsou zde doloženi 1921–1929. Přesnou polohu mezi křížem a čp. 20 musí ještě potvrdit mapa.
Čp. 16: U Pícků podpírá originál zápisu 1894, který čitelně uvádí Františku Berkovou rozenou Pičkovou ze Zahrádky čp. 16; dále Kejvalovi roku 1921 a Miroslav Kubiska 2000/2004.
Zaniklé čp. 17: obecní dům ze sčítání 1921 je podle přesného data narození a celé rodiny totožný s domem krejčího Václava Plášila roku 1928. Rodinná vzpomínka jej velmi silně určuje jako pastoušku; její publikační chronologie však obsahuje rozpor se zprávou o Václavově pohřbu.
Čp. 20: „Jihlavák“ je Stanislav Marousek z čp. 20, nikoli čp. 4; Zelenkovi jsou zde potvrzeni 1912–1932 a moderní Marouskovi veřejnými podnikatelskými adresami.
Čp. 21: tvrzení, že roku 1929 nemohl být obydlen, vyvrací přímo Anežka Rohovcová z čp. 21. Roku 1921 tu bylo šestnáct osob; pozdější jméno se píše Václav Dörrschmidt (2000/2004).
Čp. 24: Plášilovi jsou potvrzeni 1921–1928 a Coufalovi ve vsi 1952–1955 bez čísla domu. Přesné varianty jmen dcer Maruna, Lída a Jarka nebyly nalezeny; Jan Velich na adrese 2000/2004 je další pozdější bod bez prokázaného přechodu.
Čp. 25: „pazderna“ jako bouda či sklad zůstává časově neurčená a naráží na dva obytné doklady: Kadlecovi zde žili roku 1921 a znovu jsou s rodinou uvedeni roku 1928. Mohlo jít o vedlejší stavbu nebo jinou dobu, ne bez dalšího celý tehdejší dům.
Čp. 26: dům informátora Pavla Pešty. Starší Peštovi i ohlášené spojení Pešta–Plášil jsou ve vsi doloženi, ale větev ke Kudrnům z čp. 2 a Bartoškům z čp. 3 čeká na mezilehlé rodné a oddací zápisy.
Čp. 27: stavba v poloze dnešní parcely je vidět už roku 1949 a 1953, tedy před evidenčním rokem RÚIAN 1960. Předválečný vznik tím ještě prokázán není.
Čp. 32: RÚIAN potvrzuje nový objekt od března 2025; „hampejz“ po prasečáku a Václav Převor s rodinou zůstávají ústní. Historický hampejz U Červeného kohouta zatím nemá parcelu.

Pastouška: nejsilnější identifikací je nyní obecní čp. 17 — sčítání, matrika krejčího Václava Plášila a rodinná vzpomínka na život v pastoušce se shodují v datu narození, povolání i rodině. N12 s Josefem Krejčím roku 1831 je pravý, ale nesouvisející nález; N9 může být parcelní číslo. Lom: kronika zná Hejdův lom a Antonína Fraňka roku 1918, ale totožnost s lomem před Bulantem není prokázána. Nejstarší mapa je I. vojenské mapování 1783; zkontrolovány byly úplné listy 1829, mapa 1878 a snímky 1949/1953.

Telefonní seznamy — jediný souvislý řez roku 2000

Digitalizovaný Český telefon 2000 (bytové seznamy platné do dubna 2000) byl projit celý — 2 792 529 osobních a 695 562 firemních řádků — a pro přesnou obec Zahrádka u Pošné vydal deset účastnických adres s číslem domu:

čp. 5čp. 6čp. 7čp. 8čp. 16 čp. 21čp. 24čp. 27čp. 28čp. 29

Devět z nich nezávisle opakuje Český telefonní seznam 2004 (projito 76 548 datových stránek osobní části); čp. 29 se v mladší edici neopakuje a je pro toto číslo vůbec první nalezenou poválečnou osobní stopou. Účastnická adresa přesně spojuje jméno s obcí a čp., ale nedokládá trvalý pobyt, vlastnictví ani ostatní členy domácnosti — a zachycuje jen zveřejněné stanice. Telefonní čísla nebyla z obou databází vůbec exportována. Starší řez by mohl dát prezenční Úřední telefonní seznam 1950 (Knihovna Národního archivu, sign. IM489; NK ČR sign. II 038397) a Telefonní seznam TTO Tábor 1979–1980 (JVK, sign. DT 6.504); ani jeden nemá veřejné obrazy a ani úplný výpis účastníků nenahradí sčítací arch.

Vlastnictví: tři bodové doklady na 32 domů

Originální přílohy kotlíkových smluv Kraje Vysočina byly vykresleny a čteny po formulářových polích. Bezpečně spojují žadatele s konkrétní podporovanou nemovitostí u tří domů:

Čp.	Osoba	Doklad	Nemovitost v příloze
6	Zdeněk Svoboda	žádost 23. 10. 2019	st. 27/1, tehdejší LV 31
15	Pavla Moravcová	spis ke smlouvě 27. 3. 2018	st. 10/3, LV 186
28	Luděk Bulant	žádost 20. 10. 2017	st. 47, LV 130

Formulář nerozlišuje výlučné vlastnictví, spoluvlastnický podíl ani společné jmění, proto se publikuje jen „vlastník nebo spoluvlastník“ k době podání žádosti. Čtvrtý spis (Stanislav Janda, čp. 27) dokládá bydliště a obecnou vlastnickou podmínku, ale podporovanou nemovitost neurčuje samostatně — vlastnictví se proto vědomě nepřiřazuje. Kontrolní list vlastníků 2026 má vyplněný parcelní klíč u všech 32 domů, ale 0 z 32 jmen: hromadný výpis z katastru není strojově veřejný a doplní se jen ručním nahlédnutím. Katastrální souhrn ČÚZK k 26. 7. 2026 vede v k. ú. 786 parcel o 371,6916 ha, 38 budov (z toho 26 s čp.) a 81 listů vlastnictví.

Co bylo prověřeno bez výsledku

Negativní kontroly se zveřejňují stejně jako nálezy — bez nich nelze poznat, kde má smysl hledat dál. Nulový zásah přitom nikdy neznamená, že doklad neexistuje.

Prověřeno	Rozsah	Výsledek
Česká digitální knihovna (federovaný fulltext)	103 stran, 23 veřejných	Žádná nová poválečná vazba osoba–čp. Čtyři staré kandidáty týdeníku Zítřek 1960–1968 audit vyloučil jako jinou Zahrádku na Milevsku (okres Písek)
Kramerius KK Vysočiny a JVK/CBVK proti čp. 1–32	32 dotazů	Jen dva už známé body: Jana Strašidlová na čp. 5 (11. 1. 1992) a Luděk Bulant na čp. 28 (29. 6. 1991)
Registr smluv přes OCR nadstavbu	čp. 1–32 zvlášť	Většinu zásahů tvoří hromadné dopravní tabulky; číslo v tabulce linek se nikdy nevydává za dům
Registr příjemců dotací MZe	13 příjemců obce Pošná	Výsledek uvádí jen obec a PSČ — bez části obce a čp. nepřiřazuje osobu k domu ani při shodě jména
Evidence zemědělského podnikatele a registr ekologických podnikatelů	15 známých IČO	Žádný subjekt v části Zahrádka; obojí je navíc podnikatelská, ne pobytová evidence
Veřejný adresář 1188	5 známých jmen	Bez výsledku; formulář neumožnil úplný lokalitní výpis, audit tedy obyvatele nepřidal ani nevyloučil
Otevřená data komunálních voleb 2006–2022	40 kandidátních řádků	Jediné bydliště „Zahrádka“ má Luděk Bulant ve všech pěti volbách; registr ale nikdy neuvádí čp.

ODDÍL IX

Prameny a pokrytí výzkumu

Matriční knihy farnosti Pošná (SOA Třeboň) — co už bylo souvisle prohlédnuto a kolik zápisů N11 každá kniha vydala. Adresní výzkum nyní souvisle pokrývá roky 1772–1937; navazující knihy zatím nejsou veřejné.

narození oddaní zemřelí smíšená kniha plná výplň = souvisle prohlédnuto · poloprůhledná = částečně · obrys = zatím neprohlédnuto

Mapová a obrazová řada

Obrazové prameny nyní pokrývají místo souvisle od roku 1783 (podrobněji v oddílu VI):

1783 · I. vojenské 1788–1866 · josefínský katastr 1829 · stabilní katastr 1852 · II. vojenské 1877/80 · III. vojenské 1878 · reambulovaná mapa s. d. · pozemkový katastr 194919531961196719681975197819901992 1951 / 1975 / 1993 · SMO-5 2001–2022 · 10 vrstev ortofota 2026 · ortofoto

Modře letecké snímky a ortofota (ČÚZK); katalogový dotaz nad statkem nevrací žádný snímek z let 1930–1948, nejstarší rám je z roku 1949. K tomu pozemní fotodokumentace 2015–2018, geodetické zaměření z února 2017 a nedatovaná mapa bývalého pozemkového katastru — na dataci jejího zdrojového listu je připraven dotaz na ÚAZK. Osm fotografií z obecní galerie „Zahrádka a okolí“ (zveřejněno 2021) zatím nemá určeného autora ani rok pořízení. Wikimedia Commons přidává osm veřejně licencovaných snímků vsi (dva z 1. 5. 2018 pod CC BY-SA 4.0, šest pod CC0) — žádný bezpečně nezachycuje čp. 11. Dvě historické pohlednice Pošné (litografie cca 1902 se zámkem Březina; pohlednice školy použitá 1924) jsou do vyjasnění práv vedeny jen badatelsky — právě do té školy podle sčítání 1921 chodili Václav Kejval a Antonie Sváčková z čp. 11.

Archivní jednotky s nejvyšší prioritou

Fond Velkostatek Březina–Zahrádka (SOkA Jindřichův Hradec) — popsány v digitálním inventáři, obrazové náhledy mají jen pozemkové knihy; reprodukce spisů nejsou online:

Inv. č.	Období	Obsah a očekávaný přínos
20	1908–1924	popis velkostatku z r. 1908 — možný popis budov a organizace dvora
21	1948	revize pozemkové reformy, soupis majetku, vyvlastnění a zavedení národní správy
22	1948	předávací inventáře — katalog výslovně jmenuje jen část velkostatku Březina
23	1928–1948	budovy, pojištění, inventář — klíč k datování demolic
40	1940–1944	kniha služného zaměstnanců — jména placeného personálu dvora
42–44	1929 / s. d.	lesní mapy vč. porostní mapy oddělení Zahrádka

Na reprodukce jednotek 20–23, 40 a 44 je připraven koncept žádosti pro SOkA Jindřichův Hradec; spolu s dalšími šesti koncepty (SOkA Pelhřimov, Katastrální pracoviště Pelhřimov — knihovní vložka pozemkové knihy po roce 1870, hlavní cesta k vlastnické řadě po roce 1840 i k možným stopám přestavby, obec Pošná, Muzeum Vysočiny Pelhřimov — rešerše fotoarchivu, projektant, ÚAZK — nově i písemný operát stabilního katastru) čeká v souboru zadost_o_archivni_prameny.md na doplnění kontaktu a odeslání.

Obecní a družstevní fondy (ARchiv Online)

Fond	Rozsah	Očekávaný přínos a stav
Archiv obce Pošná (NAD 1077)	1897–1945	pamětní kniha a knihy evidence obyvatel 1898–1945 — obyvatelé celé Zahrádky; není online
MNV Pošná (NAD 1544)	1945–1990	pamětní knihy, evidence obyvatel, stavební a zemědělská agenda — nejpřímější úřední stopa k poválečnému užití statku; plně inventarizováno, není online
MNV Útěchovičky (NAD 1262)	1956–1979	domovní seznamy Zahrádky do roku 1978 a majetkoprávní převody — ves pod tento MNV spadala od roku 1964; klíč k řezu 1980, není online
JZD Pošná (NAD 4)	1953–1975	schůzové zápisy, plány, inventurní soupisy; mimo archiv, nezpracováno a nepřístupné
ZD Velká Chyška (NAD 10)	1953–1992	slučovací zápisy z r. 1975, inventurní soupisy, zpravodaje; mimo archiv, nepřístupné

Vazba písemností JZD na čp. 11 zatím doložena není — pro takové spojení musí být nalezen konkrétní zápis s výrazem „dvůr / středisko Zahrádka“ nebo „čp. 11“. Pro poddanské domy vsi je navíc veřejných osm pozemkových knih z let 1784–1876.

ODDÍL X

Otevřené otázky výzkumu

Co dosavadní prameny nedokládají a jaký je plán dalšího postupu.

Q1Co přesně zaniklo mezi lety 1878–1949?

Reambulovaná mapa 1878 a zarovnaná letecká řada interval velké proměny zúžily na 1878–1949; veřejný letecký archiv (nejstarší rám 1949) ani tisk 1878–1949 jej dál nezužují. Nejbližší cesty: spisy o budovách a pojištění 1928–1948 (inv. č. 23), knihovní vložka pozemkové knihy po roce 1870 (KP Pelhřimov) a rešerše fotoarchivu Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Q2Nedopřepsaná jména

Paleograficky dořešit pracovní čtení: Jakub [Gyžek?] 1772, Martin [Pruška?] 1783, Jakub [Krajíček?] 1791, Václav [Zelinka / Zelenka?] 1807–08, Jakub [Zagalis / Zagališ?] 1808, [Probsteller?] 1814, Václav [Löbl?] 1836 a mladší rodná příjmení [Štádlcová?], [August / Augusta?] a [Adamcová?]; k tomu přesný den sňatku z ledna 1788, totožnost pastýře Františka [Hýbla?] z roku 1800 a rodiště Pavla Sváčka (1921, čteno „Mladé Bříště“).

Q3Rozpory paralelních zápisů

Křest Václava Lenze (III/1791): kniha 6618 píše N11, kniha 6619 N14. U Anny (1791) se knihy rozcházejí v měsíci (srpen × září). Matku Václava Fraňka (1865) uvádí rodná kniha jako Petronilu Novou, úmrtní jako Rosalii. Dvůr Hladov je roku 1896 v úmrtní matrice č. 23, v oddací č. 32. Rozpory jsou vedeny otevřeně, nezapočítávají se mezi jisté.

Q4Vznik dvora: 1628–1664

Přímé zápisy desk zemských 1543, 1574, 1627 a 1628 zahrádecký dvůr nejmenují; roku 1664 už je pojmenován. Zbývá úplný přepis majetkových výčtů (DZ 154 z roku 1627, DZ 152, fol. E26–E29) a reprodukce souvisejícího zápisu DZV 250, fol. D6 (1543). Kniha 6617 před zavedením čísel domů může vydat rodiny dvora bez adres.

Q5Mezera 1911–1949

Adresní řada končí narozením 1911, sňatkem 1929 a — po přečtení abecedního rejstříku knihy 12A — úmrtím až roku 1937; sčítání 1921 nově dává jediný úplný stav domu uvnitř mezery. Matriky narozených 1912–1949 zůstávají u matričního úřadu (online až po roce 2049). Nejbližší cesty dál: kniha služného 1940–1944 (inv. č. 40), knihy evidence obyvatel obce 1898–1945 a poválečná agenda MNV Pošná.

Q6Neověřené stopy

Sčítací operát Zahrádky 1921 je celý zpracován: všech 174 osob z 25 domovních archů je přiřazeno k domu a domácnosti; v digitální sadě chybí samostatný arch čp. 13. Jmenný přepis se dál obrazově reviduje tam, kde rukopis překrývají revizní značky. Dataci nedatované mapy pozemkového katastru a dochování písemného operátu stabilního katastru má určit ÚAZK; u obce zjistit autora a rok fotografií „Zahrádka a okolí“; u projektanta ověřit referenci „RD Zahrádka u Pošné“; nejasná zůstává i role Josefa Kaliny v záhlaví josefínského oddílu N11.

Vrchnostenský dvůr na Zahrádce u Pošné